Tip týdne! Nikdy se nesnažte vyhnout první skupině pracovek. Po létě roste ve skleníku dobrý víno a pokud Vás má fyzikář, co ono víno spravuje, alespoň trochu rád, ocitnete se ve dvojici s tím nejpohodovějším klukem a ve skleníku plném slaďoučkýh hroznů úplně sama. ^^ *nenaráží na toho kluka, nýbrž na ty hrozny, který za učitelovy nepřítomnosti žrali*

1. Zdárný plán

30. září 2011 v 20:02 | Poli-chan |  See you later
Hai, takže pokus o vážnou kapitolovku. =.="
Je to něco mezi první kapitolou a prologem, ale aby mě někdo nenařkl, že nevim, co je prolog, je to jako první kapitola.

Název: See you later
Kapitola: 1. Zdárný plán
Přístupnost: Přístupný
Počet slov: 393
FF: Ne
Upozornění: Depresivní (samotná představa obsazení naší krásné země Muslimama mě dost deptá)


Nervózně jsem si poposedla na vratké židli a pohlédla z okna. Bylo mi divné, že tu ještě není. Vždy chodil přesně. Začínala jsem o něho mít doopravdy strach. Věděla jsem, že je jeden z nejlepších, které mám a že se o sebe dokáže postarat, ale náhoda je blbec a nepřítel podlý. Ještě chvíli jsem přemýšlela o našich možnostech, když se přede mnou zjevilo bílé triko a zastínilo mi tak výhled z okna. Vzhledla jsem a nesmírně se mi ulevilo, když jsem spatřila jeho obličej. Zpražila jsem ho však ledovým pohledem.
"Jdeš pozdě." Konstatovala jsem fakt a předstírala, že se v papírech na stole píše něco velice zajímavého.
"Trochu jsem se zdržel."
"Přesně o sedm minut pětadvacet sekund." Já sama jsem nikdy nebyla příliš dochvilná, ale za prožitý - byť jen sedmi minutový - stres jsem si ho chtěla vychutnat. "Co se stalo?" vzhlédla jsem k jeho obličeji.
"Menší potyčka." Zněla vyhýbavá odpověď.
"Aha." Došlo mi, že mi jí chtěl asi naznačit, že nejde o naši věc a neměla bych do toho strkat nos.
"Chtělas' mě vidět." Připomenul mi, jako bych na to snad mohla zapomenout.
"To jsem chtěla." Přitakala jsem. "Jak probíhá infiltrace do nepřátelských linií?"
"Dobře. Polovina družstva už pronikla a začala s přípravou."
Pokývala jsem hlavou. To bylo skvělé.
"Můžeš jít." Pronesla jsem a znovu sklonila pohled k lejstrům. Uslyšela jsem už jen cvaknutí zámku.
Vlastně jsem nám nedávala mnoho šancí. Už přes tři měsíce jsme se skrývali v polorozpadlé škole a snažili se narušit jejich zdánlivě dokonalý systém. Zatím neúspěšně. Samozřejmě, že mne zpráva o zdárném průběhu plánu potěšila, byla jsem si však vědoma toho, že čím výše rebelové na ministerstvu budou, tím více se o ně ministerstvo bude zajímat. Bezpečnostní kontroly při přijetí už byly tak dost přísné a já nepotřebovala, aby nepřítel ještě přitvrdil. Proto jsem členy elitní jednotky, kteří infiltrovali na ministerstvo vždy vybírala sama.
"Do prdele!" popadla jsem propisku a mrskla s ní přes celou třídu. S tichým prasknutím se zastavila o stěnu, po které se následně sesula k zemi. Povzdechla jsem si. Čím vyšší byly naše počty, tím se zvyšovala i šance na odhalení. Stačil jeden jediný rebel, jediná vynesená informace a celá revoluce byla v kýblu. Stáhla jsem žaluzie v oknech a preventivně je začala postupně zavírat. Uznávám, možná to bylo trochu paranoidní, ale válka byla na spadnutí a já si nebyla jistá našimi šancemi.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Kasumi Kasumi | Web | 3. října 2011 v 21:09 | Reagovat

*Zní to hrozně dobře* Je to hodně divný, když všechny články kometuju až teď a nejednou? -.-
Kdy můžem očekávat další?

2 vestec vestec | Web | 13. ledna 2012 v 4:22 | Reagovat

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama